Lázně Libverda a.s. jsou malebným tradičním lázeňským komplexem ležícím ve stejnojmenné obci v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor v nadmořské výšce 424 metrů. Jde o poklidné místo s příjemným klimatem, vzdálenost 25 km od krajského města Liberec zaručuje snadnou dosažitelnost autem, vlakem nebo autobusem.
Historie lázeňství je datována od objevení účinků místních minerálních pramenů, a to již koncem 14. století. Samotný vznik skutečných lázní je spojen se šlechtickou rodinou Clam-Gallasů. Kristián Filip Clam-Gallas byl tím, komu se připisuje zrod prvních lázeňských staveb. Ty vznikají kolem roku 1760, další lázeňské budovy, o kterých máme písemné zmínky, byly postaveny zhruba po dvaceti letech. Již v 16.století měla Libverda své slavné hosty. Byli jimi, kromě saského kurfiřta Augusta I., i český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. V roce 1593 zkoumal vlastnosti libverdského pramene Paul Luther, syn známého náboženského reformátora a jeho osobní lékař. Sám Luther uznal léčivé schopnosti a nechal vodu pravidelně do Drážďan dovážet. Od konce 16.století jsou již zdejší minerální vody využívány pacienty ze všech koutů Evropy. Tuto zázračnou vodu si nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá válečná tažení.
Ke konci 18.století Kristián Filip Clam-Gallas vybudoval lázeňský park v anglickém stylu, kde byl v červenci roku 1790 odhalen pomníček zakladatelům lázní i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Kolem roku 1800 nechal Kristián Filip Clam-Gallas pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček s Clam-Gallasovským erbem, v němž v letních měsících pobýval. Dále nechal vystavět divadlo, zámecké stáje, kočárovnu, kovárnu a pavilon nad Mariánským pramenem. Všechny postavené budovy z té doby jsou v klasicistním či empírovém slohu. Kristián Filip Clam-Gallas zemřel roku 1805, rozvoj lázní a obce pak ale pokračoval i za jeho syna Kristiána Kryštofa Clam-Gallase.
Koncem 18. a počátkem 19. století byly lázně natolik věhlasné, že do nich začali přijíždět další známé osobnosti. V roce 1779 je navštívil samotný rakouský císař Josef II., v červnu a červenci roku 1807 ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna. O sedm let později lázně přivítaly slavného německého romantického skladatele Carla Maria von Webera. V letech 1840 - 43 v lázních pobýval také český vědec Josef Jungmann. Dále pak Franz Kavka, Alexander von Humbold, český historik a profesor Karlovy univerzity Josef Vítězslav Šimák, syn zakladatele českého státu a pozdější ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a v neposlední řadě světoznámý dirigent Václav Talich.
V roce 1836 byl Libverdě udělen Statut léčivých lázní. Libverda byla též známa svou expedicí léčivé vody „libverdská kyselka“. Od 30. let minulého století se již minerální voda nestáčí a čerpá se asi z hloubky 100 m do zásobníků a po ohřevu slouží hlavně ke koupelím a pitným kůrám. V roce 1936 došlo k povýšení Lázní Libverda na státní lázně, během 20. století věhlas lázní významně rostl, až se Lázně Libverda zařadily mezi významné lázně České republiky.